CHS od Štičího rybníka

Kdo se chce o tomto nádherném plemeni dozvědět více, doporučuji knihu od paní Renaty Černochové "Tibetská doga" z roku 1998. Níže vypisuji pár citací, které mě zaujaly.

​

"Pod pojmem tibetská doga si lze představit celou škálu typů, tak jak se v různých oblastech vyskytovaly. Poslední dobou se objevuje v kynologické literatuře také označení DO-KHYI. Tento výraz byl v Tibetu používán pro psy, kteří byli přivázaní u obydlí na řetěz (doslova pes, který je přivázán)." Na řetězu musí Dory být pouze v době hárání. Její rozmnožovací instinkty jsou vskutku silné a žádný plot ji nezastaví :-)

​

"Tibetská doga byla známá již ve starověku. Řekové a Římané ji popsali do podrobností a s úctou hovořili o jejích soubojích se lvy, kanci atd." Sílu Dory se nevyplatí podceňovat. Z vodítka ji pouštíme pouze ke krátké hře s psími kamarády, jinak ji venku vodíme výhradně na flexi vodítku, ať má dostatek pohybu, ale zároveň je pod dohledem.

​

"Tibetská doga je velký důstojný pes budící respekt. Tato doga je obrem svého druhu, její krása a chování ji odlišují od všech ostatních ras. Tento pes obývá plošiny v Himaláji. Celkově působí tibetští psi dojmem velkých mohutných jedinců, kteří však zůstávají velmi pružní a pohybliví, nikoliv neohrabaní. Jejich vzhled je výhružný, rozzlobený. Je to pes určený na hlídání, ochraňuje vesnice proti agresorům. Rovněž domácí zvířata ochraňuje před leopardy, vlky, medvědy. Je to pastevecký pes v pravém slova smyslu. Ochránce a vůdce stád. Není příliš vhodný na výcvik." Pohled na Dory při pohybu na procházce je úchvtaný, její klus je ladný, ale přitom majestátní. Výcvikové povely má odkoukané od šiperek, ale její reakce na povely jsou, řekněme, filosoficky hloubavé.

​

"Pokud se domníváte, že psa máte od toho, aby vás poslouchal, tak si nepořizujte tibetskou dogu. Tibetská doga má na všechno svůj názor. Tento pes byl po staletí ponechán, aby se rozhodoval sám, je velice inteligentní, ale nikdy nebude slepě poslouchat."

​

Ve svém úsudku je Dory přesná. Jako by vycítila úmysly psů, lidí ještě dříve, než promluví nebo se nějak projeví. Jako by měla zabudovaný šestý smysl. Výcviku jsem se naplno věnovala s šiperkou Arielkou a moc mě bavil, ale s dětmi to šlo jen těžko skloubit dohromady. Upřímně mě nyní samostatnost pastevce velmi uklidňuje a energicky naplňuje. Těším se, že časem se k výcviku zase vrátím s nějakým velkým, odolným a zdravým pracovním plemenem. Ale jedno vím jistě, že kombinace pastevce a ovčáka mi přijde naprosto vyhovující. Oba druhy plemen se krásně doplňují a člověk mezi nimi čerpá inspiraci pro vlastní život.

​

"Tibetská doga pochází z oblastí, kde musela snášet velmi drsné klima - tuhé zimy, ale i suché horké dny. Je vybavena bohatou srstí, která ji v zimě bezpečně chrání. Podobně jako severská plemena má bohatě osrstěný ocas, kterým si ve spánku stočená do klubíčka přikrývá vykukující nos. Během jara obvykle vylínají, tak jsou schopné snášet teplé letní počasí bez problémů. Musí však mít v každém případě možnost schovat se do stínu a samozřejmě by měly mít dostatek vody na dosah."

​

Dorinka je přes den venku, ale na noc ji bereme s šiperkami pod střechu domů. Zimu i léto snáší naprosto v pohodě. Kotec jsme si přeci jen pořídili a všechny pejsky zde zavíráme pokaždé, když vyjíždíme nebo zajíždíme autem. Nevidím ráda, když je pes jen tzv. naučený čekat, až zajedete autem. Jímá mě hrůza při pomyšlení, že kvůli naší nepozornosti pejsek uteče a v nejhorším případě způsobí někomu neštěstí.

​

"Tibetská doga byla v Tibetu chována především pro svoji schopnost razantně zastrašit případné vetřelce, kteří by chtěli překročit hranice jejího teritoria. Právě na tuto její schopnost byla zaměřena veškerá selekce. Většina lidí si pořizuje tibetské dogy na hlídání. Naši zemi sice nedrancují bandy lupičů, ale vzhledem k nemalé kriminalitě je dobrý hlídač domu vítaný. Mimo tuto funkci však od ní očekáváme, že bude také společníkem, který nás bude provázet i mimo své teritorium na různých pochůzkách. Mnoho majitelů tibetských dog se domnívá, že pokud ze své tibetské dogy chtějí mít dobrého hlídače, je zapotřebí zamezit styku jejich psa s jinými lidmi. To je naprostý omyl. Naopak je zapotřebí, aby štěně pobývalo často ve společnosti různých lidí, aby se ho cizí lidé dotýkali. Tibetská doga se tak naučí rozlišovat, kdy je zapotřebí, aby ochraňovala, a kdy se jedná pouze o normální přátelskou komunikaci. Styk s jiným prostředím, s jinými lidmi jí pomáhá vybudovat si vlastní sebedůvěru. Strach a nedůvěra v prostředí které nezná, v ní mohou vyvolávat nežádoucí reakce. V našich podmínkách musí být nejen dobrým hlídačem, ale i společníkem, kterého můžete s sebou vzít kamkoliv, aniž byste se obávali nemilých překvapení. Jakýkoliv výcvik zaměřený na rozvíjení agresivity je pro ni nevhodný. Doma na svém teritoriu však zůstávají nadále výbornými hlídači. Snaží se svým hlubokým štěkotem upozornit na potenciální nebezpečí, ale především dokáží rozeznat, kdy se jedná o skutečné nebezpečí."

​

Dory je celé rodině včetně dvou malých dětí a šiperek vynikajícím kamarádem. S Arielkou mají své spory fen, ale vím, že to Dory nemyslí zle a baví ji škádlit naši nejstarší ovčáckou choleričku. V životě by mě nenapadlo tvrdit, že tibetská doga je výborným rodinným psem, ale přesně to se děje. Když se kluci vrátí ze školy a školky, je to právě ona, kdo dostane pohlazení a něžně je přivítá doma. Vítání se s manželem, tchánem, se mnou a našimi kamarády a rodinnými příslušníky ani nezmiňuji. Celá se radostí a vstřícností rozvlní! Občas se mnou chodí do hospody a miluje jízdu autem. Jako první skočí do kufru, sotva ho otevřu a těší se na procházku.

 

"V zemi původu se skutečně vyskytovali psi různého zbarvení, tyto možnosti nejsou produktem moderního chovu. Tibet je velmi rozlehlý a tak se v různých oblastech vyskytovali psi odlišného zbarvení. Např. obyvatelé středního Tibetu považovali za velmi vzácnou zlatou barvu. Tvrdili, že vůbec nestojí za to chovat šedá štěňata. Kmen Ngoloků z východního Tibetu pokládal za nejvzácnější černou s pálením a modré oči! Jiná skupina Gurungů však uznávala pouze smetanovou a zlatou. Naopak více na sever v oblasti Thak kola byli světlí psi eliminovaní, neboť hrozilo nebezpečí, že budou omylem pokládáni za sněžného leoparda, šakala či vlka."

​

Naši zlatou Dory si naopak neznalí lidé často pletou se zlatým retrívrem, na to musíme dávat pozor a vysvětlovat, objasňovat. Na výstavách jsme nabyli zkušenosti, že preferovaná barva je černá s pálením. Rozhodně toto zbarvení budí v podvědomí lidí větší respekt a drží si pak od tibetské dogy větší odstup, minimálně ji nechtějí neustále mazlinkovat a muchlovat se s ní, jako třeba s naší Dorinkou.

​

"Několik rad novopečeným majitelům tibetských dog:

• 1. Štěně nepřekrmujte.

• 2. Dejte přednost krmivu s nižším obsahem proteinů.

• 3. Nedávejte štěněti mnoho pamlsků.

• 4. Tibetská doga má žít ve společnosti lidí, jen tak se plně rozvíjí její charakter.

• 5. Svědčí jí i společnost jiných psů.

• 6. Nechte ji přirozenou volnost pohybu.

• 7. Štěně nepřetěžujte, potřebuje hodně odpočinku.

• 8. Nezavírejte ji do kotce.

• 9. Nesnažte se něčeho dosáhnout násilím.

• 10. Respektujte ji a ona bude respektovat vás."​

​

Sečteno podtrženo - Dory je naše první tibetská doga a měli jsme nanejvýš šťastnou ruku ve všech ohledech. Kromě rozkousaných planěk v dřevěném plotu (ano, příště by byl vhodnější plot průmyslový), rozštípaných vchodových dveří (ach ten její hlídací instinkt ochránit náš dům a zahradu ve dne v noci nezná hranic) je to fascinující, laskavé a přenádherné zvíře. Přišla k nám kromě hlídání domu se zahradou také z velkého strachu o život mých malých vcelku bezbranných šiperek na procházkách. Žijeme s ní s velkou úctou a radostí. Je fajn moci se spolehnout na silného, klidného, dobrotivého bodyguarda, co kráčí vedle vás s rozvahou a bez agrese. Říkávala jsem, že život s šiperkou je radost. Teď vidím radost v klidu a pocitu bezpečí v životě se zlatou tibetkou.