Z roztomilého štěňátka alá zlatý retrívr se pomalu ale jistě stává elegantní medvědí slečinka tibetské dogy Dory. Za chvilku jí budou 4 měsíce a blíží se k váze 20 kg. V nejbližších dnech dostane vakcínu proti vzteklině a potom se hurá vydá poznávat nové psí tváře na cvičák do Ondřejova. Stále dál platí, že venku na vodítku netáhne, venčíme jí na flexině pro velké psy, v přírodě běhá na volno - přivolání odkoukala od šiperek (pokud zrovna nechytnou slinu na lovení). Co mě na ní fascinuje je to, že se nechá v klidu překračovat (třeba v kuchyni
při vaření), ať spí nebo bdí, to u šiperek neznám. Arielka má v nejvyšší nouzi překračování na povel, ale není ráda, když narušujeme její intimní zónu. K teritoriálnímu hlídači má stále daleko - občas začíná na zahradě štěkat, ale jinak všechny lidi za plotem i před plotem vítá s vrtěním celého těla, ukazuje jim bříško a laská se s nimi. A co jí stále vadí, jsou štěkající psi za plotem při venčení. Posledně byla schopná tak dlouho čekat na místě, dokud ovčanda nepřestane štěkat na zahradě. V tu chvíli s ní nehlo nic - pamlsky, domluva, chlácholení, povzbuzení, šiperky. Hlavičku obměkčili dva náhodní kolemjdoucí, které šla radostně přivítat a v jejich závěsu jako by zapomněla na protivné štěkání ovčandy a teprve tehdy jsme mohli pokračovat ve venčení. Skutečně pozoruhodné zvířátko, co si rozhodně nenechá nic nabulíkovat. Více fotek zde: https://terkaeva.rajce.idnes.cz/DORY/