Oslavenci - Dory 2 roky, Bruncvík 4!

Kde začít... Dva roky utekly jako voda. Jako by to bylo včera, co nám napsala paní chovatelka Šalomová, že se nám černá holčička nenarodila... Týdny přemýšlení, zvažování, zda ta zlatá je ta pravá, zda Alfa nebo Gama, zda ten pravý čas nadešel či ne, zda je v našich silách ukočírovat malé děti a velkou trvdohlavou fenu tibetské dogy, zda si sedne s šiperkami, s tchánem. Nepřestává mě fascinovat, jak opravdová je ve svém projevu, když vítá milované lidi a že to nejsou jen členové rodiny, ale všichni blízcí kamarádi, které má ráda. Když rozvlní své mohutné tělo a krouží na přivítanou svižně boky jako exkluzivní břišní tanečnice. Když se vítá se svým milovaným australákem Abíkem, sprintuje za ním přes celé pole, válí sudy, nechá se přeskakovat, podbíhat a čistě se raduje. A že raději venku chodí jen na vodítku? Nevadí ničemu, volného pohybu na svém území má dost a dost. Není to sportovní pes, nelze s ní mít ambice na jakýkoliv výcvik. Vrcholem je klus ve výstavním kruhu a i ten je pouze za odměnu s dovolením Jejího Veličenstva :-) Že pravidelně rozhrabe jámy pod tújemi, rozštípe vchodové dveře, když je přesvědčená o nutnosti hlídání, rozdrásá vchodovou bránu, když hárá? Holt není žádné ořezávátko a makovici má tvrdou dost, o tom žádná. Ale! Už několikrát nám na procházce postavila svým tělem pevnou hradbu, přes kterou nikdo nepovolaný neprošel. Na zahradě po setmění nedává šanci domnívat se, že je to jen trochu větší zlatý retrívr se zatočeným ocasem nebo jakýsi mohutnější hovawart... Není, je to skvělá tibetská doga a máme ji neskutečně rádi. Všichni. Děkujeme a vše NEJ! Foto Lucie Přindišová